Historie sboru - rok 2004

Zpráva velitele

Vážení hosté, sestry a bratři dovolte, abych Vám přednesl zprávu o činnosti. První část mé zprávy se bude týkat celé zásahové jednotky města Červený Kostelec a to je část zásahů.

K prvnímu zásahu v roce 2004 jsme byli povoláni 15. ledna po 19 hodině na úklid po dopravní nehodě u železničního přejezdu u Ditrtů. 23. ledna třičtvrtě hodiny po půlnoci jsme byli požádáni o vyčerpání vody z jímky na Koubovce, kde spadlé kanalizační víko urazilo ventil na vodovodním řádu. Následovali dva další úklidy po dopravních nehodách, jeden v únoru a další začátkem března. Na prvního dubna nám jeden řidič připravil překvapení v podobě chlévskou mrvou pohnojené ulice Manželů Burdychových. Zřejmě se dozvěděl o našich uklízecích schopnostech. A nejen vůní hnoje se přihlásilo jaro, ale i klasicky a nepoučitelně, vypalováním trávy. Letos jen jednou a to 4. dubna v Zábrodí u bývalé hospody U Hanušů. Protože v dubnu toho ještě bylo málo, následoval pro rok 2004 největší a nejtěžší zásah ve Slatině nad Úpou, kde došlo k požáru kolny, který se rozšířil na obytné stavení. Zásahu se zúčastnilo celkem 27 hasičů z Kostelce a s pořádným nasazením, které trvalo víc jak 3 a 1/4 hodiny. V květnu jsme si mohli vybrat volno. Červen si to opět vynahradil třemi zásahy. První planý do horní části Rtyně, následoval požár kolny na Letné a pak si malinko zařádila příroda a pokácela v okolí Kostelce několik stromů. V červenci jsme asi měli nárok na dovolenou, protože další zásah byl až koncem srpna, kde po technické závadě na pouličním osvětlení začala hořet zeleň na zahrádce u rodinného domu ve Školní ulici. V září dvakrát řádil červený kohout, jednou u Čermáku na osobním autě a poté si někdo rozdělal ohníček v lese na Pazderně. Začátkem října opět hořela hrabanka, tentokrát na Šejbě. A protože jsme už dlouho neuklízeli, tak jeden řidič se nás pokusil vyzkoušet, jak si poradíme s úklidem rozsypaných brambor, které řidiči rozjezdili a tak vznikla na komunikaci ve Lhotě u Berků pěkná klouzačka. Byli jsme ale dobře připraveni. Na lhotskou cisternu se namontovala mycí lišta, několik jízd po silnici a bylo po klouzačce. V polovině listopadu došlo k požáru osobního auta v garáži ve Stárkově. Rok jsme končili 19. listopadu dvěma zásahy, dopoledne u Čermáku spadlým stromem a navečer opět klasikou – úklidem, tentokrát po rozjetém kanistru s olejem u kina.

Nyní několik statistických čísel: rok 2004: 18 zásahů a celkem 253 hodin, rok 2003: 26 zásahů a 623 hodin, rok 2002: 29 zásahů a 603 hodin. Průměrná doba zásahu byla 1:04, průměrný počet hasičů na zásahu 12,2.

Nyní bych se věnoval činnosti hasičů našeho družstva a sboru. Začal bych o další naší činnosti a to likvidaci obtížného hmyzu, která se nepočítá do evidovaných zásahů.

Nedílnou součástí jsou i školení řidičů, strojníků, velitelů družstva, nositelů dýchací techniky. Pět hasičů se zúčastnilo základního kurzu hasičů a navíc jeden z nich získal kvalifikaci strojníka, dalších pět hasičů absolvovalo kurz obsluhy motorových pil. Zapomenout nesmím ani na Vlastu Sukovou, která úspěšně absolvovala základní kurs hasiček. V roce 2004 se odpracovalo na údržbě zbrojnice a techniky celkem 377 hodin. Jsou to další hodiny věnované hasičské činnosti, abychom byli schopni bezpečně a účinně pomáhat ostatním.

Další činností, která nám má pomáhat k lepšímu ovládání techniky a nářadí jsou soutěže. Letos jsme se zúčastnili všech pěti soutěží pořádaných v okrsku a nejlépe se nám dařilo na podzimní soutěži v Zábrodí. Na Stolínskou zatáčku a Radechovský kopeček nastoupilo i družstvo veteránů, kde průměrný věk družstva přesahoval přes 65 let. Uprostřed léta se nám podařil husarský kousek a to bylo nečekané vítězství na soutěži v Radvanicích, kam pravidelně jezdíme. Dlouhá a náročná soutěž ve čtyřech různých disciplínách, začala odpoledne štafetou dvojic, pak se po přesunu k vodní nádrži pokračovalo záchranou raněného a jeho přepravou člunem, následoval přeběh lávky podepřené dušemi z pneumatik na vodní hladině a zakončená nočním požárním útokem provedeným na jistotu a pak už nás čekala jen veliká radost z poháru.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem členům za jejich práci a dosažené výsledky při soutěžích.