pátek 13. 1. 2012
Jak jinak zahájit další rok existence našeho sboru, než uspořádáním výroční valné hromady. Abychom splnili termíny včasného vyplnění a dodání všech možných dotazníků, zvolili jsme termín konání této schůze na málo atraktivní termín – pátek 13. ledna. S ohledem na předjednání všech sborových záležitostí na pracovní členské schůzi, která se konala před vánocemi, jsme se nemuseli obávat problematického průběhu valné hromady.
Valné hromadě předcházela schůzka výboru, kde jsme se dohodli na formě občerstvení, kolektivu obsluhy a samotném průběhu schůze se seznamem pozvaných hostů. V pátek odpoledne byla situace následující – vše připraveno.
Pořadatelé( výbor) se začali scházet kolem 16 hodiny, aby se doladily poslední detaily ohledně programu a pohoštění, ostatní členové sboru a hosté přicházeli těsně před 18 hodinou, oficiálním začátku samotné schůze.
V 18.15 hod. byla valná hromada zahájena přivítáním hostů v čele s bývalým generálním ředitelem HSZ ČR generálmajorem M. Štěpánem a zástupcem vedení HZS Náchod M. Řehákem. Přítomen byl zástupce SDH Lhota br. Řezníček. Omluveni byli zástupce OSH P. Duchatsch, zástupci SDH Radvance a Stolín. Stolínští měli stejný termín s námi.
Po schválení programu přítomnými členy a vyhlášené minutě ticha za zesnulé naše členy si přítomní vyslechli zprávy starosty sboru R. Ságnera, velitele
P. Nejmana a vedoucího mládeže J. Záliše, kteří podrobně zpracovali činnost za rok 2011. Následovala slavnostní část programu – předávání ocenění aktivních členů. V diskuzi vystoupil zástupce 6- ti členné skupiny přátel z polského Stolce (starosta Marek Klimczuk), dále přítomní hosté. Na závěr valné hromady jsme připravili pro přítomné pohoštění (háčkův guláš + knedle) a pak následovala volná zábava za reprodukované hudby. Poslední návštěvníci spolu s polskými přáteli opustili prostory zbrojnice krátce po půlnoci.
A co nás čeká? Návštěva polských přátel 10. února.
pátek 10. 2. 2012
Je pátek 10. února a již celý týden panují v naší republice arktické mrazy, kdy rtuť teploměrů přes den dosahuje hodnot hluboce pod -10 stupňů a v noci až k hodnotám – 30 stupňů. Podle předpovědi nás čeká nejmrazivější noc, kdy může být překonán republikový rekord -42,6 stupňů.
Mráz nemůže zabránit naší návštěvě polských přátel při příležitosti jimi pořádané slavnostní výroční schůze. Od zbrojnice o půl páté odpoledne vyjíždí 6- ti členná skupina našich hasičů směrem Stolec – Polsko. S sebou vezeme 5 tašek s propagačními materiály získanými od městského úřadu a k tomu několik vzorků českého piva. Cesta proběhla bez problémů a po půl šesté jsme byli na místě. Po přivítání našimi přáteli jsme se odebrali do jejich klubovny a před zahájením schůze jsme si prohlédli jejich fotodokumentaci, mimo jiné i ze společného pobytu našich dětí na horách v předloňském roce.
Samotná schůze proběhla ve svižném tempu, poslechli jsme si zprávy o činnosti sboru za rok 2011, zprávy minulého i současného starosty Zabkowic, s pozdravem od našich hasičů vystoupil náš starosta Radek Ságner. Následně jsme byli požádáni o přesun na společenský sál k připravenému pohoštění spojeném s přátelskou diskuzí. Příchod na sál nás mírně zaskočil, místo příjemně vyhřáté místnosti nám od úst stoupá pára. Odhad na 10 stupňů. Přesto všichni přítomní zasedají ke stolu a nechávají se rozehřát horkou polévkou. Jako vždy vynikající. Následují další pochutiny – saláty, uzeniny, sýry, sladkosti. Po čase my přítomní zjišťujeme, že ani tradiční polské nápoje nás nezahřejí. Pouze v kuchyni při naší „exkurzi“ u manželek hasičů bylo teplo. Když obsluhující personál přišel v beranici, nemohlo následovat nic jiného než hromadný přesun zpět do klubovny. Prostory těsné, ale vyhřáté. Zde následovala společenská část setkání, při kterém jsme dojednali společné akce na letošní rok a předběžně i možnosti zapojení polských přátel v příštím roce při našich oslavách 140 let činnosti. Kolem 11 hodiny večer jsme se s hostiteli rozloučili.
Zásluhou bezpečné jízdy našeho řidiče Pepy Záliše jsme kolem půlnoci přijeli do Červeného Kostelce a rádi jsme pospíchali do svých domovů. Po pravdě řečeno, skoro všichni.
První měsíce každého roku bývají pro členy JPO II. příležitostí k účasti na školeních či odborných cvičeních, na kterých si teoreticky i prakticky zkouší své vědomosti a návyky v jednotlivých odbornostech. Již přes rok se skupina členů našeho sboru zaměřuje na výcvik práce ve výškách, činnosti z pohledu záchrany osob v těžko přístupných terénech a skalních městech potřebné.
První z těchto akcí se uskutečnila 25. února v obci Poniklá, která se nachází v západních Krkonoších. Zde je výcvikové středisko pro všechny zájemce o odbornost lezectví a práce ve výškách. Tohoto školení se zúčastnilo 8 členů z našeho sboru a Lhoty. Během dne prošli náročným výcvikem zaměřeným na všechny praktiky, potřebné k bezpečnému zajišťování této činnosti – znalosti uzlů, uvázání lana na kotvící body, sebejištění a jištění lezce před pádem, nouzové způsoby záchrany, použití vybavení, slanění, pohyb po laně, záchrana lezce či sestavení kladkostroje. Na závěr celodenního výcviku obdrželi všichni účastníci potvrzení odbornosti vykonávat tuto činnost.
V návaznosti na předchozí cvičení prošli někteří ze zúčastněných praktickým výcvikem lezectví na skalních stěnách v Novém městě nad Metují. Tato akce se uskutečnila 24. března.
Ve čtvrtek 29. března se opět po roce uskutečnilo v sále sokolovny tradiční Pomlázkové posezení pro žáky a klienty stacionářů, ústavů sociální péče, základních a speciálních škol nejen z královéhradeckého kraje. Pořadatelem je Občanské sdružení Sluníčko pod vedením PaedDr. Jany Hartmanové. V letošním roce opět organizačně pomohli členové spolku Šotek pod vedením pí. Cinkové Michaely, kteří převlečeni do veselých kostýmů organizovali hry a soutěže. Obsluhu všech přítomných zajišťovali žáci Střední odborné školy z Nového Města nad Metují . Tohoto setkání se letos zúčastnilo kolem 300 dětí, které prožily příjemné odpoledne plné her, tance a vzájemných setkání. Příjemnou atmosféru zajistilo hudební duo Flégl – Nágl z Kostelce.
Členové našeho sboru pomohli pořadatelům s přípravou sálu, nanosili jsme stoly a židle a provedli jejich rozmístění po sále. Během celoodpolední akce jsme zajišťovali požární hlídku ve složení Grim Jiří a Franc Jindřich. Po ukončení akce jsme zajistili následný úklid sálu. Všem, kteří se podíleli na přípravě této akce patří poděkování.
Ve dnech 27. – 29. dubna se na přehradě Rozkoš konal další ročník mezinárodních závodů zdravotnických týmů ROZKOŠ RESCUE. Letošního ročníku se zúčastnilo 32 družstev z Česka a Slovenska. Uspořádání třídenní soutěže tohoto charakteru vyžaduje ze strany pořadatelů zajistit početný a dobře sehraný tým, jehož významnou součástí jsou dobrovolníci z řad našeho sboru, kteří zajišťují vše potřebné z našeho odborného zaměření.
Deset přihlášených dobrovolníků se sešlo v týdnu před soutěží a připravili si potřebnou techniku, kontrolou prošla elektrocentrála, vybavení TA a nachystáno bylo i technické zázemí – stanové přístřešky a posezení. V pátek navečer veškerá naše technika opustila zbrojnici a vyrazila na Rozkoš.
Tradiční zahajovací soutěží je večerní týmová akce, které se účastní všechna přítomná družstva. Od 21 hodiny do 2 hodiny ranní proběhl společný zásah u hromadné dopravní nehody několika aut spojený s velkým počtem zraněných. Soutěžící řešili ve spolupráci s dalšími složkami integrovaného systému mnohá „překvapení“.
V sobotu od 9 hodiny byla odstartována hlavní část závodů. V průběhu dne soutěžní družstva urazila kolem 10 km a přitom je čekalo několik stanovišť, na kterých soutěžící předváděli své znalosti a schopnosti v poskytování první pomoci a řešení svízelných situací. Naši hasiči zabezpečovali 2 stanoviště dopravní nehody a na pokyn soutěžících prováděli nezbytné úkony. Po celý den pražilo slunce jako v létě, a tak stanové přístřešky přišly skutečně vhod. Na sklonku odpoledne byla u mnohých znatelná únava z nekonečného vyprošťování zraněných osob z vraků aut. Večer následovalo společné posezení při reprodukované hudbě.
Neděle byla již dnem vyhlášení výsledků a zhodnocením celé soutěže. Pořádající složky opět odvedly dobrou práci a soutěžní družstva si organizaci pochvalovala.
Ve čtvrtek 24.května jsme pod vedením velitele Nejmana Petra připravili pro žáky Speciální a praktické školy v Úpici a Červeném Kostelci zábavný dopolední program zaměřený na prezentaci činnosti hasičů, jejich techniky a činnosti mladých hasičů. Celý program se uskutečnil na louce pod zbrojnicí a zúčastnilo se jej kolem 80 žáků a jejich učitelů. Na betonové ploše byla vystavena naše zásahová technika a žáci měli možnost seznámit se s jejím vybavením doplněným poučným výkladem. Úvodem Pinkava Zdeněk st. ve stručnosti pohovořil o historii hasičstva a jeho postupném vývoji a zdokonalování až po současnost. V další části programu byly pro žáky (ale i učitelky) připraveny sportovní disciplíny s hasičskou tématikou, jako například přetahování se v družstvech o hadici, střelba ze vzduchovky, ručkování na laně, spojování hadic, překážková dráha v plném zásahovém oblečení i s dýchací technikou, štafeta dvojic s hydrantovým nástavcem, rozkulování hadic na přesnost či práce s džberovkou. Na závěr 3– hodinového programu jsme předvedli možnosti naší techniky.
Celý program proběhl za krásného slunečného počasí a dětem i pedagogům se velmi líbil. Organizačně pomohlo 9 členů sboru.
VIVAT CAROLI je název středověkých slavností, které se uskutečnily v našem městě v pátek 25. května večer v rámci oslav 650 let od první písemné zmínky o Červeném Kostelci. Pořadatelem bylo MKS města a zúčastnily se jej soubory zaměřené na hudbu, tanec, šerm a další aktivity období středověku.
Program byl zahájen velkým průvodem, který vyšel od sportovní haly a přes sídliště směřoval do přírodního areálu u divadla. V čele průvodu byl Karel IV. a jeho družina na koních, kejklíři, tanečníci i zbrojnoši v plné zbroji. Průvod byl osvětlen loučemi a doprovázen výstřely z dobové kulové zbraně.
Po příchodu do areálu byl panovník přivítán starostou města p. Mědílkem a po úvodních oficialitách následoval více než dvouhodinový program plný tance , zpěvu, soubojů a ohnivých představení. Před půlnocí přijela za Karlem IV. i jeho choť a společně po požehnání městu a poděkování za přijetí společně město opustili.
Po celou dobu trvání programu byla u školní jídelny přistavena naše cisterna a její 4- členná posádka zajišťovala bezpečnost přítomné tisícovky diváků, především při ohnivé show prezentované českými a polskými umělci. Provedli jsme zahašení 2 malých ohnisek a úklid příjezdových komunikací po průvodu.
Učitelky Základní školy v Horní Kostelci se obrátili na zástupce našeho sboru s přáním uspořádání naučně – zábavného programu pro jejich žáky při příležitosti Dne dětí. V průběhu jara se na škole uskutečnily besedy se zástupci Policie a Zdravotní záchranné služby a prezentace třetí složky IZS (hasičů) jim ještě chyběla. Domluvili jsme se na pátku 1. června.
Akce se uskutečnila za nepříznivého počasí (občasné mrholení) ve sportovním areálu hornokosteleckých hasičů, ve spolupráci s nimi jsme připravili program pro 75 dětí a jejich učitelský doprovod. Po úvodním slově br. Pinkavy Zdeňka st., který stručně seznámil přítomné s historií zakládání hasičských sborů a jejich významem se žáci rozdělili do 5 skupin a postupně navštívili jednotlivá stanoviště. Přítomní zástupci našeho sboru a hasiči z H. Kostelce je podrobně seznámili s naší výjezdovou technikou (CAS), vybavením TA pro dopravní nehody i s přednáškou o první pomoci, děti si vyzkoušely rozkulování hadic na přesnost, střelbu ze vzduchovky, práci s džberovkou a „prošmejdily“ všechny přistavené vozy. Překvapením pro přítomné byla ukázka útoku s vodou, kterou předvedli členové MH Bohdašín. Na závěr jsme provedli ukázku hašení proudem C a pomocí děla cisterny.
I přes chladné počasí se program dětem i učitelkám líbil a po více než 2 hodinách byl zakončen odjezdem techniky pod sirénami. V pondělí vytiskl Náchodský deník půlstránkový článek o této akci opatřený fotodokumentací.
Poděkování všem, kteří se zúčastnili obou akcí pro děti.
V pátek 1. června navečer se starosta sboru R. Ságner společně se starostou města P. Mědílkem zúčastnili na pozvání našich kolegů z polského Stolce slavnostního předání DA (dopravního auta) do rukou místních hasičů. Pozvání se zúčastnili starosta i exstarosta Zabkowic- Slaskie, místní stražaci s doprovodem a další hosté. Po předání klíčů od vozu bylo 9-ti místné auto posvěceno místním panem farářem s přáním spokojeného užívání. Následovalo společné posezení v prostorném stanu, pohoštění (polévka a grilované maso) s následnou možností popovídání si o našich problémech a plánech do budoucna. Po dvouhodinovém posezení jsme zástupcům Zabkowic a Stolce předali drobné pozornosti a ve zdraví jsme vyrazili k domovu.
V neděli 3. června odpoledne jsme stejně jako v předešlých letech asistovali při cyklistických závodech Specialized Sudety Tour. Tyto cyklistické závody pořádá Redpoint Teplice n. Metují a vzhledem k členitosti terénu v okolí Adršpachu, Teplic a okolí patří k nejobtížnějším u nás. Naše spolupráce spočívá v zajištění bezpečného průjezdu závodníků křižovatkami ve městě. Letos jsme po 2 letech opět zajišťovali bezpečný průjezd pouze křižovatkami v Horním Kostelci, protože pořadatelé mohli navázat na původní trasu závodu. Při průjezdu našim úsekem měli již cyklisté v nohách kolem 140 km, přesto to na tempu jejich jízdy nebylo znát a jejich rychlost v odbočce na Rtyni chvílemi naháněla hrůzu, především pak při nečekané asistenci náhodných vozů (přeprava koní aj.). Počasí vydrželo bez srážek, vše se obešlo bez zranění a o tom to je.
Celé více než dvouhodinové akce se zúčastnili 4 členové našeho sboru a odvedli dobrou pořadatelskou práci, za kterou získali tradiční triko se znakem závodu.
V sobotu 23. června se uskutečnila tradiční akce – setkání zástupců Kostelců z Čech i Moravy, tentokrát pro nás hodně daleko v Kostelci u Kyjova.
Přestože tato akce byla ve zbrojnici prezentována minimálně 2 měsíce dopředu, horko těžko se dávala dohromady potřebná pětice našich členů – reprezentantů sboru a města, kteří se měli zúčastnit ohlášené hasičské olympiády. Nakonec se podařilo dát družstvo dohromady s pomocí nováčků našeho sboru.
Odjezd v sobotu ráno o 5 hodině. Sraz všech účastníků byl u divadla a sešli jsme se všichni přihlášení. Čekala nás více než 4 hodinová cesta, naštěstí přijel luxusní autobus Mercedes s veškerým pohodlím pro nás účastníky. Cesta byla dobrá, mnozí dospávali, někteří připravovali organizmus na ohlašované vedro a „zavodňovali tělo“. Do Kostelce jsme přijeli na poslední chvíli, právě začínalo představování zúčastněných Kostelců. Po celou dobu úvodního programu jsme byli vybízeni pohostinnými pořadateli k ochutnávce vína a koláčků. Společně se zástupci města ( ti tam pobývali již od pátku) jsme se zúčastnili společného průvodu až na místo konání oslav – sportovní areál.
Po nástupu všech zúčastněných se rozběhly připravené soutěže, jednou z nich byla již dříve zmíněná hasičská olympiáda. Přihlásilo se 10 družstev. Celá soutěž byla připravena na fotbalovém hřišti na plném slunci za teploty přes 30 stupňů ve stínu. Paráda. Startovní číslo č. 2, plníme úkoly hned po pořadatelích. Další naše radost, ostatní měli čas okouknout úkoly a připravit si strategii. Každá disciplína začínala požitím alkoholu (teplého), což na slunci byla přímo likvidační záležitost. Některé disciplíny tak i končily.
První disciplína spočívala po „startovném“ v oblečení se do hasičského, zapnutí opasku, navlečení helmy a rukavic a následně po proběhnutí tunelem s nosítkami v rukou se muselo doběhnout na stanoviště ke dveřím. Následoval hod sekerou na dveře, naložení figuríny na nosítka a její doprava k cíli. Po dopití teplé lahvové desítky byl čas zastaven. Vzhledem k tomu, že jako jediní jsme se snažili helmu zapnout (provedení na háček) a navíc sekera minula cíl, tak i po malé kolizi jsme úkol splnili. Od tohoto okamžiku jsme všechna družstva po celou soutěž hnali před sebou.
Druhá disciplína byla zahájena slivovičkou (opět teplou) a po navlečení helmy a zapnutí opasku následoval sběr hasičského materiálu na káru a po proběhnutí trasy následovala hasičská disciplína – rozkulení hadice na cíl. Jako jediné družstvo jsme tuto disciplínu splnilo. Závěr spočíval v nasátí 0,7 l koštýře a vypití sklenky vína. Nebyli jsme poslední.
Třetí disciplínou byla práce s džberovkou. Po tradičním startu následovala příprava staré džberovky a s využitím 4 možností naplnění nastříkat maximální množství vody do půllitru, který držel velitel před svým tělem. Nasadili jsme naši jedinou ženskou zástupkyni (velitelku) a mělo to ohlas u zástupců ostatních družstev. Byli jsme jediní, ostatní ženské v družstvech odmítly. Škoda pro nás mužský. Na závěr této disciplíny bylo znovu nasátí koštýře od velitelky, což se nám nedařilo a nedařilo. Ono samotné nasátí koštýře není vůbec žádná sranda. I jiní to vůbec nedokázali.
Co říci závěrem soutěže. Přežili jsme. Bezva byla celá atmosféra při soutěži, fandění všech bez rozdílu. U nás hasičů ano, jinde to vázlo.
Po ukončení soutěží jsme společně s ochotníky poseděli ve stínu předzahrádky sklípku a po následné večeři jsme s radostí usedli do klimatizovaného autobusu a za příjemné atmosféry nespavců jsme opět po více než 4 hodinách dorazili domů.
Jako každý rok, tak i letos jsme připravili pro naše členy a jejich rodinné příslušníky společné posezení. Uskutečnilo se v sobotu 11. srpna před zbrojnicí a jako pohoštění pro přítomné jsme se rozhodli připravit pečené sele na rožni.
Přes počáteční nejasnosti ohledně zajištění selete se nakonec podařilo sehnat asi 45 kg prasátko a předat jej do rukou nejpovolanějšího – našeho kolegy Káji Lokvence – Háčka k dalšímu zpracování. Selátko bylo v dobrých rukou odborníka, nakoupeny byly další poživatiny, byla připravena směs k potírání a když i předpověď počasí hlásala vcelku hezky, nic nebránilo tomu setkání uskutečnit.
Sraz organizátorů byl stanoven na 9 hodinu ranní. Zatímco probíhala příprava grilu, skupina členů zajela pro selátko. Jejich příjezd zpět do zbrojnice zůstane dlouho v naší paměti. Představa růžovoučkého prasátka, tak jak ji ostatně všichni známe, padla pohledem na blankytně modré sele vyčnívající z vaničky. První šok vystřídal pohled na usmívajícího se autora vtípku. Dnes pečeme „šmoulí“ selátko. Potravinářská modř provedla své, ale kvalitě neuškodila. Jen ten pohled je vskutku nezvyklý.
Další průběh akce byl již bez „překvapení“. V průběhu dne a večera se vystřídalo u připraveného posezení před zbrojnicí kolem 40 lidí, kteří si udělali čas na popovídání si s přáteli, organizátoři připravili i pár jednoduchých her na rozptýlení a hlavně se jedlo a jedlo. I ta kůže, která po opečení hrála všemi barvami, našla své příznivce ke konzumaci.
Poděkování všem, kteří se zapojili do přípravy této akce.
Je sobota 22. září před 6 hodinou ráno a venku je nepříjemné deštivé počasí. Kdo nemusí, kromě pejskařů, tak se zdržuje doma. Jenom před naší zbrojnicí je na tuto dobu nezvykle živo. Venku postávají hloučky zájemců o exkurzi v Letišti Praha, kterou pro členy sboru a jejich rodinné příslušníky zorganizoval velitel sboru Petr Nejman. Na 6 hodinu přijíždí objednaný autobus, následuje rychlý nástup a odjezd směr Praha.
Cesta proběhla bez komplikací a počasí se také umoudřilo. Po příjezdu na letiště, které bylo připravováno na přejmenování po bývalém prezidentovi Václavu Havlovi, jsme byli přivítáni organizátory exkurze. Na počátku exkurze jsme byli seznámeni s činností jednotlivých složek zabezpečujících chod letiště. Poté následovala první část programu, ve které jsme měli možnost autobusem projet prostory za letištní budovou, kam se běžný občan nedostane. Obří dopravní letadla jsme měli doslova „na dosah“. Viděli jsme zblízka starty i přistávání letadel všech společností, jejich rolování po pozemních komunikacích letiště, práci technických čet zabezpečujících přípravu letadel. Zajímavý zážitek pro dospělé, malé děti jenom zíraly. Ve druhé části našeho programu jsme měli možnost si zblízka prohlédnout techniku bezpečnostních složek letiště, především potom tu „naši“ hasičskou. A bylo co obdivovat, protože z důvodu vysokého nebezpečí práce záchranářů je i kvalita jejich techniky na nejvyšší možné úrovni. Mnozí z nás využili i možnosti zasednout za volant záchranářských vozů a pokochat se pocitem významnosti tohoto okamžiku. Byli jsme seznámeni nejen s technickými parametry používané techniky, ale došlo i na krátkou praktickou ukázku. Jak rychle uběhly hodiny prohlídky, mnozí by na letišti vydrželi déle. Ale vše má svůj konec a následoval návrat domů.
Po cestě jsme se zastavili na pozdní oběd v restauraci v Kersku. Dík místnímu personálu se tato zastávka stala nejslabším okamžikem celého sobotního programu, ale s tím jsme nemohli už nic dělat. Posilněni, i když mnozí „otráveni“ prací obsluhy jsme nastoupili do autobusu a po 2 hodinách jsme dorazili zpět ke zbrojnici.
Celkové hodnocení účastníků zájezdu bylo následující. Akce zajímavá a v mnohém poučná pro nás hasiče. Všichni jsme měli možnost navštívit prostory jiným nepřístupné a vidět zblízka techniku, kterou běžně pozorujeme na obloze jako nepatrné objekty. Příjemně strávený den. Veliteli – díky.
24.11.2012
V sobotu 24. listopadu jsme uspořádali 10. ročník turnaje ve stolním tenise „ O pohár starosty SDH“. Letos se hrálo o novou trofej, protože Jožka Ligač po loňském vítězství v turnaji splnil podmínku 3 výher po sobě a pohár si přivlastnil natrvalo.
I přes bohatou propagaci turnaje přes facebook, rozdáním pozvánek na setkání starostů či ústními pozvánkami se do zbrojnice dostavilo málo „zahraničních“ hráčů. Odhlásili se Poláci kvůli taneční zábavě, Jožka se týden před turnajem zranil na ruce, mnozí další měli na poslední chvíli jiný program. Přesto se nakonec do turnaje přihlásilo 13 hráčů všech věkových kategorií. Po jejich rozlosování do 2 skupin byli na 3 stolech rozehrány mnohdy vyrovnané a zajímavé zápasy hrané na 3 sety do 11 míčků. V těchto skupinách bylo odehráno 36 zápasů, tj. celkem 121 setů. Po odehrání skupin byli účastníci rozděleni na finálovou skupinu 6 nejúspěšnějších a na skupinu útěchy o 5 hráčích. V dalším průběhu turnaje bylo odehráno dalších 25 zápasů ( 88 setů).
Po více než 4 hodinách byl znám vítěz celého turnaje a majitel nového poháru. Stal se jím domácí reprezentant Petr Streubel, který po celý turnaj nenašel přemožitele. Na druhém místě se umístil zástupce Stolína Jirka Ježek ml. A třetí se umístil Patrik Hepnar z domácího sboru. Všichni účastníci obdrželi z rukou starosty sboru svoji zaslouženou cenu.
Po celý turnaj bylo o hráče i přihlížející diváky postaráno nejen nabízeným občerstvením, ale i teplou kuchyní. Po ukončení turnaje a následném úklidu následovalo povinné zhodnocení průběhu turnaje. Všem organizátorům patří poděkování za uskutečnění turnaje.
Ve středu 5. prosince navštívil naši zbrojnici Mikuláš s 2 čerty a andělem. Tak jako v předcházejících letech se nám podařilo pro děti našich členů, ale i veřejnost, zajistit tuto společenskou akci. Letos jsme ovšem do posledního okamžiku neměli jistotu, zda se návštěva uskuteční, protože „Mikuláš“ neměl zajištěné hlídání potomka. Nakonec vše dobře dopadlo.
Od půl páté připravili naši mladí hasiči pro příchozí děti v prostorách garáže několik sportovních disciplín pro pobavení a zaplnění času očekávání. Mezitím se rodiče mohli občerstvit ve společenské místnosti při reprodukované předvánoční hudbě. Na 5 hodinu přesně, tak jak bylo domluveno, se objevil Mikuláš se svou družinou. Do zaplněné společenské místnosti však vstoupili jako první čerti, což mnohé děti zaskočilo a ojediněle se objevily první slzičky. Přeci jen očekávání bylo jiné. Především skoro 2 metrový pekelník naháněl strach, ale po vstupu Mikuláše se atmosféra uklidnila. Po přivítání následoval blok básniček a říkanek ze strany nebojácných dětí. Po 15 minutách se hodné děti (tedy všechny) dočkaly dárků a balíčků z rukou Mikuláše. A jak nečekaně přišli, tak i odešli za dalšími dětmi za potlesku rukou přítomných. Mnozí ještě chvíli poseděli a vstřebávali atmosféru, ale postupně se všichni rozešli do svých domovů.
Je to už rok, co jsme se zde sešli, abychom spolu zhodnotili rok 2011. A jsme tu znovu. Dnes budem hodnotit rok 2012. Mohu vás ujistit, že se nijak zvlášť nelišil od let předešlých. Dovolte mi, abych vám některou naši činnost připomněl.
V roce 2012 nám byl vyhlášen poplach v 66 případech. Jednalo se o technickou pomoc v počtu 34 výjezdů , o 12 požárů a 20 dopravních nehod. Náš první výjezd se uskutečnil 5.1 2012. Ten den jsme vyjeli třikrát. Ve všech případech se jednalo o technickou pomoc . Poprvé v 8,05 na uvízlý autobus mezi Rokytníkem a Chlívcemi. Po druhé v 9,10 na spadlý strom na Koubovce a po třetí v 11,52 na odstranění větve, která hrozila pádem v Langrově ulici. K první mu požáru jsme vyjeli 10.1. do Žernova na požár sazí v komíně. K první dopravní nehodě nám byl vyhlášen poplach 13.1.. Jednalo se o převrácený osobní automobil mezi Dolní Radechovou a Horními Rybníky. Za zmínku stojí připomenout požár rodinného domu ve Lhotě u přejezdu, nebo dopravní nehody motorkářů v Horním Kostelci a Dolní Radechové. Nejsou to jenom výjezdy, kterých se zúčastňujeme. Jak jsem již několikrát ve zprávě velitele zmiňoval, musíme se školit a musíme cvičit. Absolvujeme cyklická školení velitelů a strojníků, cvičení pořádavé v rámci česko-polské spolupráce, školení první pomoci, práce s motorovou pilou atd. Letos někteří z nás absolvovali školení a výcvik prací ve výškách a nad volnou hloubkou, zúčastnili se týdenního kursu vyprošťování osob z havarovaného vozidla, školení první pomoci při dopravních nehodách pořádaný HZS kraje. Také jsme absolvovali stáž na HZS ve Velkém Poříčí. Samozřejmě k naší práci potřebujeme techniku.Tu musíme udržovat v co nejlepším stavu. Jedná se údržbu po zásazích nebo i příprava na technickou kontrolu. V loňském roce jsme doplnili naši výzbroj. Dokoupili jsme vysavač na vodu, zádovou desku a několik drobných věcí. Můžu konstatovat, že připravenost, vybavení a um je na odpovídající úrovni. Ne ,že by nebylo co zdokonalovat. Myslím si , že tato slova můžou potvrdit nejen zástupci HZS,ale třeba i starosta města.
Vážení hosté bratři a sestry hasiči, dovolte, abych poděkoval všem, kteří buď vykonávají naši práci, nebo nám v tom velice pomáhají. Nebudu jmenovat, protože je to hodně lidí a určitě bych na někoho zapomněl. Přesto mi dovolte , abych se zmínil o jednom člověku a tím je Honza Adamec dnes již bývalý ředitel HZS Královehradeckého kraje Územního odboru Náchod . Děkuji ti tímto za veškerou spolupráci, za pomoc kterou jsme občas potřebovali a případnou trpělivost s námi. Přeji ti do dalších let mnoho zdraví a spokojenosti. Děkujeme. Věřím, že taková spolupráce , jaká byla s tebou bude i s novým ředitelem Územního odbor.
V novém roce 2013 vám přeju hodně štěstí,zdraví a spokojenosti. Také si přeji abychom jsme se zde za rok sešli minimálně ve stejném počtu, jako letos. Děkuji.